Nová chuť
se na patře
rozepíná
svlíká…
otevírá se
jako první víno
na našem stole
první úroda
bitevního pole
Polykám zatáčky
Tvých výdechů
zvyků
stavím se na značky
zadrhlé na jazyku.
Je mě málo
na špičku nože
na tlesknutí
na dvě přímky
rovnoběžně
do protnutí
Je Tě málo
na dně moře
na polknutí
černé skříňky
lavinově
do sesutí…
Žádné komentáře:
Okomentovat